Jaká je hranice mezi úletem a úplným děvkařstvím? Mám momentálně kluka. Je milý, hodný, mám ho ráda, ale nemiluju ho. Už tady začíná problém. Chtěla jsem mu to už nějakou dobu říct, ale jsem hrozný srab a nedokázala bych to jen tak. Problém pokračuje. Nerada říkám lidem nepříjemné věci, nechci je zklamat. Když jsem se odhodlávala mu to nějak ohleduplně říct, nastal ten večer. Odpoledne jsem byla s kamarády v čajovně. Příjemné posezení. Následně jsem to na chvíli zakotvili v hospůdce a čekali až každému pojede jeho poslední bus/vlak, jelikož jsme všichni z jiného města. Já zůstala v hospůdce poslední sama, tak jsem si povídala s barmanem a popila pár panáčků. Začala jsem být v dobré náladě. Při čekání na autobus jsem potkala svou spolužačku. Moc se s ní ani nebavím, ale najednou jsem se bavila. Ona jela se mnou do mého města. Na autobusáku tam na ní čekal její kamarád a abych to dlouho neprodlužovala...šla jsem s nima na zábavu a tam jsem se s ním líbala. Mám ale kluka. A viděla mě jeho maminka. Tím asi můžu končit. Kluk to ví. Nerozešel se se mnou. A co dál mám dělat já? Cítím se naprosto příšerně jak jsme se zachovala a mám z toho ty nejhorší výčitky. Je mi to líto. Čas ale nevrátím.
tak to je potom zbytocne podla mna natahovat to dlhsie, aby ste potom neboli viac smutni:(
OdpovědětVymazathttp://cookieswardrobe.blogspot.com/